Tern Link Uno – skládací singlespeed v podrobném testu

Prolog

Zůstaneme-li ještě u skládací Esky, pak všímaví jedinci vědí, že těchto kol u nás jezdí velká spousta ještě doteď, a dokonce bych se nebál spekulovat, že je jich možná více než moderních Dahonů, Ternů či Bromptonů nebo Strid a dalších dohromady. Na druhou stranu ale nechci zbytečně brnkat na sentimentální strunu – většina soudobých skládaček Esku strčí po všech stránkách hravě do kapsy. Snad kromě ceny, ale k tomu se taky dostaneme…

Chtěl jsem tedy říci, že dříve se nad jedním převodem nikdo nepozastavoval. Dnes se naopak každý ptá: „Kolik to má rychlostí?“ Což mi připomíná podobnou situaci ve fotu (a videu), kde se každý ptá podobně: „Kolik to přitahuje?“ A přesto jsou mobilfotografové spokojení se svým jedním ohniskem a většinu z nich ani nenapadne, že by ten rozsah mohl být „pohyblivý“.

Singlespeed zkrátka může představovat smysluplnou variantu, která je v duchu hesla „simple is best“ jednoduchá jak na používání, tak i na údržbu. Ale pozor, vyžaduje to samozřejmě odpovídající podmínky. S jedním převodem si těžko vystačíte v horském terénu, čímž myslím i kopcovitá města, kterými třeba Praha nebo Brno (přesněji některé jejich části) jsou. Na druhou stranu ale taková moravská Haná nebo Polabská nížina představují naprosto ideální podmínky pro kola s jedním převodem. A jak se dozvíte v části Jízdní vlastnosti, ani kratší kopec testovanému Ternu Link Uno rozhodně neublíží.

Konstrukce

Část konstrukce bude tentokrát nezvykle krátká – Tern Link Uno totiž vychází ze modelu Tern Link D8, jehož test si můžete na našem webu přečíst už nějaký ten pátek. Jde tedy o skládací kolo se dvacetipalcovými koly takříkajíc klasické konstrukce, kdy se „láme“ rám, zasunuje sedlovka a sklápějí řídítka i s představcem. Rám tohoto kola je v podstatě stejný jako u Ternu Link D8, liší se jen v detailech, jako jsou posuvné zadní patky kvůli napínání řetězu či absence návarků na V-brzdy, které toto kolo nevyužívá.

Ve zkratce tedy jde o rám z hliníkové slitiny s dnes již typickou elegantní ternovskou zadní stavbou Double Truss, přední vidlice je ale ocelová. Jedinou barvou skládacího singlespeedu je „Fordovo-Vavrušovská“ černá.

Tern Link Uno má s modelem Link D8 shodné i všechny rozměry – o tom, že jde (s výjimkou výše zmíněných drobností) o shodný rám jednoduše není sporu. Mimochodem, to ale není nic proti ničemu – rám ať už toho či onoho modelu je příkladně pevný, má výbornou geometrii, jde zkrátka o povedený kus hardwaru.

Komponenty

V této recenzi poruším obvyklé schéma a sekci Komponenty zařadím ještě před část Skládání – bude nám to lépe navazovat, uvidíte sami.

Komponentově je tohle kolo totiž také osazeno v duchu hesla „V jednoduchosti je síla“. První, co vás jistě trochu zarazí, je pohled na řídítka. Jen 59 cm široký „klacek“ s kratonovými ergonomickými gripy, jehož puristický vzhled ruší jen bílá odrazka… Kde jsou k sakru všechny obvyklé páčky a bowdeny?

Páčky a bowdeny prostě nejsou. Řazení zde není přítomno, tudíž nenajdete ani žádné ovládací prvky na řídítkách. A brzdy? Vzadu je „torpédo“ čili protiběžná brzda. Však to znáte – chcete zabrzdit, tak přestanete šlapat a naopak citlivě zaberete klikami dozadu. Vpředu nic, tomu říkám zjednodušení… Ne, nemusíte mít obavy. V krabici s kolem najdete také set přední ráfkové brzdy s bowdenem a nezvykle krátkou páčkou – pouze není brzda standardně namontovaná.

Proč není standardně namontovaná? Výrobce k tomu má rádoby vtipný bonmot hlásající „Pokud byste přeci jen ‚vyměkli‘, je u každého kola přibalena i přední brzda“, já se nicméně domnívám, že problém je spíše na straně skládání kola s namontovanou přední brzdou – ale k tomu se dostaneme o něco později.

Druhou brzdu byste navíc měli mít na kole podle litery zákona o silničním provozu – výrobce tak nenamontovanou brzdou trochu „deleguje odpovědnost“ na uživatele kola (který ji má samozřejmě tak jako tak).

Nyní ještě chvíli zůstaneme u komponent. Má-li kolo jeden převod, přesněji řečeno nemá-li klasickou paralelogramovou přehazovačku, znamená to mimo jiné, že je řetěz stále ve stejné poloze a je ho tudíž možno zakrytovat nebo… Zabalit do plastového pouzdra s názvem Biologic FreeDrive.

Ano přátelé, pod touto plastovou „bužírkou“ se skrývá běžný řetěz. K čemu je to dobré? Samozřejmě proto, abyste si nezašpinili kalhoty od řetězu. Zdá se vám to také jako skvělé řešení, hraničící až s genialitou? Abych ale nepsal jen v superlativech, nemohu si odpustit mírně hnidopišskou poznámku o tom, že kryt řetězu Biologic FreeDrive při jízdě v záběru – typicky do kopce – mírně zvyšuje hlučnost. I tak je to ale super vychytávka.

K dalším komponentám jen telegraficky: Sedlo by Tern mohl vyučovat – je výborné. Má lehce sportovní tvar, který ale zajišťuje, že nemáte odřená třísla – jak tomu bývá u rozložitých „křesel“ – zároveň je ale sedlo Ternu gelové, čili dostatečně pohodlné. Zde dvakrát podtržená jednička s hvězdičkou.

V protikladu k sedlu stojí plastové skládací pedály, které jsem už na Přibližovadlech kritizoval několikrát a nejen u Ternu. Už jen to, že se tloušťka pedálu směrem vně kola mírně zvětšuje, jasně hovoří o tom, že i výrobce (Suntour) moc dobře ví o jejich prohýbání při silnějším záběru. A buďte si jisti, že u singlespeedu občas prostě musíte zabrat velkou silou.

Zbývající komponenty ale opět zaslouží pochvalu. Tedy, jak se to vezme. Celoobvodové plastové blatníky od německé firmy SKS jsou nejen lehké, elegantní, ale také účinné. Bohužel však nejsou v ceně kola… To stejné platí pro zadní nosič, který sice byl osazen na námi testovaném kole, nicméně musíte si za něj také připlatit.
Takže ještě informace o obutí: To zajišťují pláště Schwabe Citizen Reflex, které jsou pro městské kolo v podstatě ideální – spojují v sobě dobrou přilnavost a malý valivý odpor se slušnou mírou pohodlnosti – k dobru jim slouží také boční reflexní pruhy, nahrazující odrazky v kolech.

Skládání

Skládání jsem už nakousl v předchozí části v souvislosti s přední brzdou. Takže znovu a přesněji: Pokud na kole přední brzdu namontovanou nemáte, skládá se Tern Link Uno úplně stejně jako třeba zmiňovaný kolega Link D8, tedy na základě tzv. N-Fold technologie. Jakmile ale namontujete přední brzdu, zjistíte, že původní postup nefunguje, neboť vám překáží její bowden. Co teď? Mrkněte na video, malá modifikace postupu to jistí.

Takže o možnost skládání jste nepřišli ani s brzdou – což je samozřejmě dobře. Co k tomu říci více? Tern Link Uno tvoří po složení kompaktní balík aretovaný známým magnetickým systémem, rozměry jsou opět ve shodě s Linkem D8, čili 78 × 72 × 35 cm (š × v × h). Mimochodem, až budete přemýšlet, zdali pořídit zadní nosič, mám pro vás jeden argument pro: Kolo se za něj totiž ve složeném stavu dobře nosí, držení za sedlo není tak jisté.

Budu to sice opakovat už poněkolikáté, ale dobré věci se mají vzpomínat – Tern má skutečně vychytané zámky skládání. Páčky jsou robustní stejně jako celý mechanismus, což budí oprávněnou důvěru v pevnost spojení, ale mimo jiné se také výborně používají a ještě mají slušný design. Rozpojení či aretace hlavního kloubu rámu nebo „zlomu“ představce řídítek je otázkou pár sekund, zkrátka pohoda.

Jízdní vlastnosti

Tuto část bych mohl opět klidně opsat z recenze Ternu Link D8, ale shrnu z ní jen část. Tedy: Rám je příkladně tuhý, energie se ztrácí jen v měkkých pedálech, nicméně jako celek jde o stroj, který perfektně drží stopu i ve vyšších rychlostech, přičemž neztrácí výbornou manévrovatelnost na malém prostoru při pomalé jízdě.

U „singlu“ nás samozřejmě zajímalo, jak je zpřevodován. Naším obvyklým testem jsme zjistili, že při kadenci 70–75 otáček klik za minutu kolo jede rychlostí kolem 20 km/hod. Jinak řečeno: Při pohodovém šlapání jedete pohodovou rychlostí. Nepočítejte s tím, že z kopce budete ještě přišlapávat, tam se nechte unášet zemskou přitažlivostí (tedy ne až k zemi samozřejmě). Naopak menší výšlapy nahoru zvládnete bez problémů, zaberete-li ve stoje, dáte i krátké prudké stoupání. Osobně hodnotím převodový poměr pro kolo tohoto typu jako optimálně navržený.

U zmíněných sjezdů je samozřejmě potřeba dávat trochu pozor na brzdy. Zadní brzda obecně nemá takový účinek jako přední, kolo má tendenci jít do smyku. Navíc do ruda rozžhavené torpédo taky není nic, co by bezpečnosti prospívalo. Pokud tedy jezdíte často z kopce dolů, neváhejte a přední brzdu si namontujte.

Celkové hodnocení

Na závěr bych test Ternu Link Uno shrnul jen třemi slovy: Singlespeedu se nebojte. Pokud jste se „pročetli“ až sem, víte, že jsem s ním neměl a ani nemám jediný zásadní technický problém. Zajezdit si na skládačkové fixce je příjemné, jen vám zkrátka nesmí v cestě stát velké stoupáky. Jednu věc ale nechápu. Proč je technicky jednodušší kolo o 1 500 Kč dražší než jeho osmirychlostní kolega (Link Uno vs Link D8)? Ano, jasně, marketing, prodejní strategie a tak dále. Tak promiňte, že občas používám selský rozum…

Plusy a minusy

Design a konstrukce
Výborné jízdní vlastnosti
Kryt řetězu Biologic FreeDrive

…ale

Plastové skládací pedály
Vyšší cena

Zapůjčil

AZUB bike
Nivnická 422
688 01 Uherský Brod

tel.: +420 777 298 229
e-mail: azub (at) azub.cz

Cena

ke dni 19. ledna 2014
13 490 Kč

Skládací kolo Tern Link Uno bylo fotografované v ateliéru fotostudia Špaček