Je to deset dní, co jsem vydal recenze dvou koloběžek se dvěma dvacetipalcovými koly – Kostka Hill Twenty a Mibo Express – a zároveň slíbil, že napíšu ještě třetí článek, srovnání těchto strojů. Někteří už sice byli trochu netrpěliví, ale chtěl jsem vám dát čas na vlastní názor. Teď mi dovolte ten můj, byť netvrdím, že je jediný správný…
Ještě před vlastním srovnáním se ale budu věnovat tomuto druhu koloběžek obecně. Otázka zní: Proč dvě stejná dvacetipalcová kola? Vždyť kromě nejmenších koloběžek 2× 12″ je – až na výjimky – téměř vždy pravidlem, že přední kolo je větší nežli zadní. Na Přibližovadlech jsme zatím měli pouze tři takovéto stroje: Vellu Speedboard, Kostku Hill Pro a Swifty One čili Svižníka s „více než“ šestnáctipalcovými koly.
Dvojice ve výhodě
Pro stejně velká kola (což nyní platí obecně – nejen pro dvacítky) hovoří především výborné jízdní vlastnosti. Zatímco u „normálních“ koloběžek s menším zadním kolem má „zadek“ v zatáčkách tendenci ustřelovat, se stejnými koly jedete s mnohem větší jistotou jako po kolejích. Stroj je vyváženější, jízda je celkově klidnější, koloběžka tolik neposkakuje na nerovnostech. Velmi špatně se to verbálně popisuje, ale jízda na koloběžce se stejně velkými koly je trochu podobná jízdě na kole – co se pocitů z kontaktu s povrchem týče. Ostatně zkuste si představit, že máte na jízdním kole zadní kolo menší a pak ten dojem takříkajíc „obrátit naruby“…
A navíc: U koloběžek s menším zadním kolem se jeho plášť sjíždí rychleji, v případě stroje se stejnými rozměry kol je předpoklad, že se bude obutí opotřebovávat stejnoměrně (přinejmenším stejnoměrněji). Na cesty stačí vozit jen jednu velikost duše, a pokud se vydáváte na dlouhé expedice, oceníte i shodné pláště, případně i jednotné celé kolo – vezete si rovnou „rezervu“.
Ostatně pro dálkaře jsou tu i další pozitivní vlastnosti – konstrukce a jízdních vlastností lze využít také například pro vybavení koloběžky nosiči. Dvacetipalcová kola umožňují vcelku bezproblémovou montáž jak předního – tak i zadního nosiče, který může sloužit třeba i jako improvizované sedátko. Za stroj se zadním 20″ kolem také bez problémů připojíte lehký přívěs – třeba námi testovaný ExtraWheel. Zkrátka a dobře – koloběžku s koly 20/20 palců si dovedu velmi dobře představit jako expediční stroj na dlouhé trasy natěžko.
Na závěr této části uvedu čistě svůj názor, se kterým jistě bude mnoho čtenářů polemizovat. Nicméně si myslím, že dvacetipalcové kolo je pro „obyčejného“ koloběžkáře to nejlepší využitelné maximum. Podle mě je zcela zbytečné mít vpředu šest- nebo osmadvacítku – zvláště pak obutou například do balónů typu Schwalbe Big Apple. Přináší to pouze zbytečné zvyšování hmotnosti, navíc na rotačních částech, což je to nejhorší, co může být. Dvacítka už má dost velký průměr na to, aby přejela i hodně velkou nerovnost, výběr plášťů je taktéž dostatečný, to stejné se týká i ráfků (ne, že by byl výběr, ale dají se vyrobit – na rozdíl třeba od 12″ průměru), takže zde není jediný zásadní problém.
Něco jiného jsou samozřejmě závodníci či obecně sportovně založení jezdci. Ti velké přední kolo ocení – a efektivně využijí. To stejné se pak týká vysloveně terénních koloběžek, u kterých je velké přední kolo de facto nezbytné.
Duel: Kostka Hill Twenty vs Mibo Express
Jste připraveni na souboj Kostky Hill Twenty a Miba Express, edice 2013? Jdeme na to!
Design
Je třeba začít prvním pohledem na obě koloběžky. Pokaždé, když vám na něco sklouzne zrak, záměrně, ale také třeba jen podvědomě hodnotíte estetický vzhled. Líbí, nelíbí, odpuzuje, vyvolává nadšení… Design je ale zároveň silně subjektivní parametr – ne nadarmo už naši předkové vymysleli přísloví „Někdo rád holky, jiný zase vdolky.“ Takže nyní mě berte s rezervou a svůj názor si učiňte sami (ten si ostatně učiňte v každém případě…).
Kostka je designově hezčí. Hill Twenty je koloběžka, na které snad nic „netahá za oči“. Všechny křivky a tvary na sebe navazují, „důvěru“ dodávají kulaté profily rámu, které samy o sobě prostě vypadají lépe nežli hranaté jekly Miba.
Na druhou stranu Mibo udělalo od loňského roku také velký skok v designu. Nahrazení původního mnohdy složitě zalomeného krku elegantně prohnutou linií dvou čtvercových profilů velmi pěkně navazuje na podobně tvarované stupátko. Stejně tak sjednocení materiálu přední a zadní vidlice působí designově výborně. Celkový dojem tak kazí spíše jen dílčí komponenty, jako třeba plechové blatníky.
Je zajímavé, jak velmi odlišný je výběr barev obou koloběžek. Kostka má k mání zatím jen dvě barvy: Velmi atraktivní reflexní oranžovou a matnou modrou. Mibo oproti Kostce nabízí dvojnásobek barev: Černá antracit, bílá, písková a terakota.
Rám. Geometrie a další. Hmotnost nevyjímaje…
Materiálu rámu jsem se věnoval myslím dostatečně v obou recenzích a dotknul jsem se jej také v předchozím odstavci – pojďme se proto věnovat nejprve geometrii. Rozměrová fotografie jasně ukazuje poměrně výrazně delší rozvor Miba oproti Kostce. 40 mm je skutečně nezanedbatelná hodnota.
Když se ale podíváte na míru „prostoru pro jezdce“, tedy část od horní hrany hlavového složení po doraz chrániče paty, zjistíte, že v tomto – velmi důležitém parametru – jsou na tom oba stroje stejně. Čím je to způsobené? Jednoduše – Mibo Express má výrazně „podraženou“ přední vidlici.
Tento fakt má v praxi několik důsledků. Mibo Express je celkově delší, což by vám mohlo vadit například pokud jej budete často převážet v kufru auta, ve vlaku apod. Jenže… Hlavně jízdní vlastnosti jsou o „více než fous“ lepší oproti Kostkovic koloběžce Hill Twenty. Budu se jim ale věnovat později, takže nyní volně přeskočíme k poslednímu parametru rámu – oblíbené tuhosti.
Kdo četl obě recenze už ví: Kostka mírně pruží, Mibo je tvrdé jako šutr. To ostatně není nic nového, takto se chová většina koloběžek obou značek, nikoliv jen Hill Twenty a Express 2013. Co z toho vyplývá? U Miba Express máte pocit, že vám koloběžka při odrazu nic nedluží. U Twenty poznáte, že mírně plýtvá vaší energií. Abych ale byl přesný – to vše zaznamenají jen zkušení koloběžkáři. Hobbík, který dá ročně řádově do pět set až tisíce kilometrů (a to jsem ještě moc velký optimista) rozdíl nepozná. Už jen proto, že s velkou pravděpodobností nebude mít pláště nafučené na kámen, takže jeho energie „půjde do nich“.
Nicméně já musím být exaktní, takže opakuji, Mibo je příkladně tuhé, Kostka lehce pruží. Co z toho ale vyplývá navíc? Ano, Express je těžší… Má přes deset kilogramů, a to mi vadí. Středně velká koloběžka „přes deset“ je podle mého názoru těžká. Opět očekávám, že se mnou budou mnozí čtenáři polemizovat, budou psát, kolik kilo mají oni sami nadváhu a podobně, nicméně na mém názoru to nic nezmění. Nehodlám dobrovolně vozit zbytečná kila koloběžky navíc…
Nesmím ale přeskočit důležitou věc – stupátko. Začnu tím, že obě koloběžky jsou z mého pohledu minimálně o centimetr vyšší, než by musely být. Tedy mají velkou světlost. Mibo ji pak má jen vzadu, protože vpředu se zvedá – když to napíšu s velkou nadsázkou expresivně – až do nebes. Ale o tom jsem psal docela rozvláčně v recenzi. Ale ani s Kostkovic nášlapnou plochou nejsem spokojen – je totiž zbytečně široká. Znovu opakuji, že chápu důvody výrobce, zároveň však vím, že vzhledem k tomu dochází k podélnému kroucení rámu (samozřejmě téměř neznatelnému – abyste si nemysleli, že z něj uděláte „vrtuli“) pokud nestojíte uprostřed nášlapné plochy.
Komponenty
Věren svému zvyku – beru to zase odshora dolů. A opět se musím odkázat na obě recenze: Kostka Hill Twenty a Mibo Express. Kdo je četl, může mě zkontrolovat, že neměním názory, kdo je nečetl, může to napravit (což samozřejmě doporučuji) nebo si právě teď přečíst shrnutí.
Řídítka. Oba stroje mají vysoké ocelové vlaštovky, Kostka s hrazdou ve vlastní produkci, Mibo v podobě běžné sériově vyráběné komponenty. Jak jsem psal v recenzi Twenty – Kostkovic řídítka mi nevyhovují, nemají dobrou ergonomii. Na Expressácké vlaštovky jsem si naopak nestěžoval. Spokojen jsem byl i s gripy – pěnovými u Kostky i gelovými ergonomickými Miba. Moje estetické vnímání pohoršovaly – a stále pohoršují – „parohy“ na Expressu. Pokorně však musím přiznat, že je to aspoň něco. Nešlo sice o porušení známého rčení „Darovanému koni na zuby nekoukej“, nicméně měli byste vědět, že u Kostky v základní ceně rohy nejsou žádné.
Brzdové páčky a samotné brzdy má o třídu, možná o dvě lepší Kostka Hill Twenty. Komponenty řady XT představují druhou nejvyšší řadu od Shimana a tomu odpovídá jak funkčnost, tak třeba i design. Také cena samozřejmě, o té však bude řeč na závěr takříkajíc globálně. Na druhou stranu brzdy Miba Express odvádí taktéž vynikající práci, takže v tomto srovnání vítězí pouze páčky a cartridgové botky XT u Kostky, které jsou prostě nejlepší. Jen dodávám, že jejich absencí koloběžka smrtelnou ránu neutrpí…
Zásadní komponentou jsou však kola a jejich obutí. A zde jasně vítězí Kostka Hill Twenty před Mibem Express. Kdybych měl kola rozebrat na komponenty, tak duel nevypadá zase tak špatně: Jak Kostka, tak i Mibo mají náboje na průmyslových ložiscích a oba jsou výborné. Výplet je rozdílný, byť ve výsledku co do pevnosti srovnatelný: Kostka využívá 24 drátů ve dvojitě kříženém výpletu, Mibo pak 32 „špic“ s oku lahodícím radiálním výpletem. U ráfku se naopak obě značky silně rozcházejí. Kostka Hill Twenty používá ráfky Remerx stylově obrandované samolepkou Scooter, které jsou jednak dvoustěnné, druhak mají „kalíškované“ (nýtované dutými nýty pro zpevnění) otvory pro niple, a za třetí disponují soustruženou brzdovou plochou s indikační drážkou opotřebení. Mibo Express se může pochlubit pouze jednoduchými ráfky stejného dodavatele.
Kola je však nutné vnímat jako celek – a proto jsem o něco výše napsal, že Kostka v tomto ohledu vítězí. Jeho kola spojují výborný náboj, tuhý, ale lehký a zároveň pružný výplet, s odolnými ráfky. Právě na nich Mibo prohrává. Náboje má také skvělé, výplet také dobrý, jen ty ráfky… Když nešťastně „trefíte“ například ostrý kámen nebo obrubník ve vysoké rychlosti, dvoustěnný nýtovaný ráfek Kostky „pobere“ mnohem více než obyčejný ráfek Miba. A to jsem ještě nevzpomenul anabázi s šestihrannými niply – viz recenze.
Ke kolům nezbytně patří obutí. I v tomto případě je Kostka s plášti Schwalbe Marathon Racer ve výhodě. Jsou to skvělé univerzální pláště, kterým můžete poskytnout vysoký tlak na silnici nebo s mírně podhuštěnými řádit v lehkém terénu. Zároveň mají dostatečnou nárazníkovou vrstvu proti defektu, což ocení zejména celoročně jezdící koloběžkáři a jejich něžnější – taktéž jezdící – protějšky. A navíc: Mají na bocích reflexní pruhy – čili pasivní bezpečnosti je učiněno zadost. Kenda Khan – pláště Miba Express ale také nejsou špatné. Vynikají exkluzivním poměrem cena/výkon, jedou dobře na asfaltu i po polních cestách, pouze na mokru na ně není spolehnutí skoro na žádném povrchu. A nové strašně smrdí – ať se to výrobci líbí nebo ne…
Obě koloběžky byly v recenzi vyfocené s blatníky. To je u tohoto typu přibližovadla velmi důležitá komponenta – zvláště zadní blatník zamezí stříkání vody ze zadního kola rovnou do boty stojné nohy. Ale! Měli byste vědět, že byť jsou to jen obyčejné „plecháče“, blatníky má v ceně pouze Mibo Express. U Kostky si musíte – sice lepší plastové blatníky od firmy SKS – dokoupit dodatečně. A za nemalý peníz. K penězům se dostaneme už velmi brzy. Před tím se ale koukneme na velmi důležitý parametr.
Jízdní vlastnosti
Nebudu opakovat to, co už zaznělo na začátku tohoto článku – že dvacítky jsou co do jízdních vlastností velmi pohodové koloběžky. Nebylo by ale fér tvrdit, že Kostka Hill Twenty a Mibo Express mají stejné jízdní vlastnosti. Protože je nemají.
Řekněme si to otevřeně – Mibo jede „o fous“ lépe. Může za to tuhý rám i jeho geometrie. Nejen, že rám vámi vloženou energii do odrazu „nespotřebuje“ na pružení, ale také velmi přesně kopíruje povrch (to už samozřejmě celá koloběžka). Málokdo si to totiž uvědomuje, ale pružení – bez tlumení – znamená poskakování. Poskakování znamená velké procento jízdy nad povrchem, nikoliv v kontaktu s ním. Znáte to, když vám na autě „odejdou“ tlumiče? Ano, Kostka pruží skutečně minimálně – už to ani zdaleka není to, co bývalo. Mám-li ale být exaktní, tak tam prostě pořád něco je. To, co u Miba není. Takže jestli s Hill Twenty jsem jel z kopce ani ne šedesátkou a už jsem se trochu bál, na Mibu jsem měl 68 km/hod a byl jsem v naprostém klidu.
Na druhou stranu, jízdní vlastnosti, to nejsou jen sjezdy kopců ve vysoké rychlosti. Ve všech ostatních případech se obě koloběžky chovají naprosto srovnatelně. Snad jen v terénu si na Mibu díky zvednutému stupátku můžete dovolit víc „divočit“ nežli na Twenty. Nebudete-li ale nosit vyšší podpadky – jak mi bylo doporučeno – počítejte s tím, že vaše Achillovka se možná bude trochu bránit…
Cena
Fakta jsou taková: Kostka Hill Twenty stojí k datu vydání tohoto srovnání 9 070 Kč, Mibo Express pak 7 590 Kč. Rozdíl činí nikoliv zanedbatelných 1 480 korun českých. Navíc Mibo má v ceně zmíněné blatníky, které si u Kostky musíte dokoupit za dalších 720 Kč, Mibo má také v ceně i ony nevzhledné rohy. Další dvě stovky…
Resumé je takové, že Kostka Hill Twenty je výrazně dražší nežli Mibo Express. Nepovažujete-li design a obutá kola za dostatečně velký důvod pro tento rozdíl, těžko budete hledat „obhajobu“.
DoporučujemeChcete robustní a pevný stroj pro drsné nasazení (až na ty ráfky…)? Pořiďte si Mibo Express. Kostka Hill Twenty je lehčí a elegantnější, doprovodí vás za holkama (za klukama stejně dobře), i když bydlí dál od vás – obě kolobky totiž v pohodě snesou delší trasy, na kterých poskytnou mnohem více pohodlí než klasické modely 20/12–16 palců. Nevadí jim ale ani město a stejně dobře si poradí s lehkým terénem. Zároveň byste měli vědět, že pro převážení městskou dopravou nebo v autě či ve vlaku už zaberou citelně větší prostor než třeba koloběžky s koly 16–12/12 palců, a také jejich hmotnost je o pár kilogramů (doslova, i více) větší. |
Celkové hodnocení
Teď bych mohl vytáhnout váhy a na každou stranu začít pokládat jednotlivé plusy a minusy obou koloběžek. Je ale vcelku jasné, že to nebude nutné – oba stroje jsou totiž plus-minus stejně dobré i stejně špatné. Ano, Kostka je dražší, to jsem uvedl v předchozí části. Mibu však nemohu odpustit problém s niply – pro mě je to neprofesionální řešení, které prostě nepřekousnu. Čert vem nevzhledné rohy a smradlavé pláště, to jsou podružné záležitosti. I s tím zvednutým stupátkem se dá žít, byť zrovna tohle není ideál. Asi ale stejně tak, jako ideál není ani širokánský nášlap Kostky s tendencí ke kroucení.
V jízdních vlastnostech nelze upřít lepší projev Mibu, neznamená to však, že by snad Kostka měla jízdní vlastnosti špatné. Prostě jak jsem napsal výše – plichta bez nároku na vítěze.
Tak dobře vyberte!
Koloběžky Kostka Hill Twenty a Mibo Express byly fotografované v ateliéru fotostudia Špaček
67 komentáře
Parádně napsáno, díky, čekání se vyplatilo. Řeknu klukům, at koupí vonavky na ty gumy!!!!
Hezký Petě!
Takže na Kostce by to chtělo změnu stupátka za tenčí a užší. No a tužší zadní vidli, jako obvykle. U obou užší náby do zadu ‚prostě ty úzký náby do zadu vzít jako standard.
U Miba ty „fuj“ ráfky k bezva nábám (Novatec dělá i 74mm! pro městská kola) a opět zbytečně předimenzovanej vejplet.
Pro oba zbytečně vysoký stupátko, jako kdyby to škrtání o nerovnosti byla pohlavní nemoc, který se výrobci bojí jak čert kříže. Furt ta samá píseň: abych náhodou 2x za den neškrt o terén, tak se radši budu celej den trápit při dřepování, jako kdyby to tu kolobku zlikvidovalo.
Suhlasim s autorom v tom, ze jeden ma rad holky a druhy vdolky. Kazdemu vyhovuje cosi ine, podla jeho potrieb. Mne sa takto cez obrazky viac paci Kostka, vyskusat ich vsak nemam kde, lebo obaja vyrobci maju u nas zastupenie ake maju, respektive nemaju. Na druhej strane momentalne ani nepocitujem potrebu menit to, co mam.
Prima srovnání, díky! Z vlastní zkušenosti: stupátko Kostky je opravdu široké, dá se na něm bezpečně stát snožmo, což asi není ideál. Ze začátku jsem hodně bojoval s nýty – ty jsou dobré v terénu (prach, bláto) nebo v mokru: začínal jsem s trailovými bežeckými inovejty a měl jsem občas pocit že mám nohy v klipsnách. Přesedlal jsem na obyčejné kecky a minulý týden nakonec objevil ideální minimusky MT 10 od New Balance – botu téměř nehmotnou, lehoučkou, zatím nejlepší.
A potvrzuji že koloběžka dobře drží stopu – ve sjezdech je možná to široké stupátko výhodou: snadno na něm složíte nohy bez nebezpečí sklouznutí a můžete se celkem komfortně „sbalit“. Mně osobně se kolena potkají se svislou trubkou, což je při delších sjezdech výhoda – nedřepíte tolik na nohách.
Řídítka: bez rohů to na delší cesty není – vyplatí se to před koupí vyzkoušet.
Jinak ale naprostá spokojenost, velký dík do Potůčníku [10:24] i Petru Lidnerovi za inspiraci!
Mě zaujal Express, protože mi trochu připadá jako koloběžkovej chopper. Sklon vidle a tloušťku podlážky oceňuji. Váha je moc velká. Ještě nikdy jsem nejel na podlážce, která je do kopce. U Kostky mi vadí nášlapná výška 90 mm. u svojí kolobky mám70 a to mi vyhovuje. Tloušťku podlážky mám 20. Kostka do budoucna asi bude muset oželet technologičnost konstrukce podlážka – zadní stavba a jít do nových řešení. To je jen můj názor – jeho živí prodané koloběžky a ne moje nápady. Srovnání potvrzuje to co bylo řečeno: univerzální dobrá koloběžka neexistuje a vůbec nezávidím tomu, kdo si má z těchto dvou vybrat. Jinak díky za tyto recenze i za diskuse pod nimi. Pomůže mi to, až budu stavět další koloběžku.
Kdybych si chtěl pořídit co nejuniverzálnější kolobku, byla by to určitě 20″x20″, patrně jedna z výše recenzovaných. Jedna kola se silničními plášti, druhá do terénu a jede se.
Pravda, stavět rám sám, dávám vidli s negativním offsetem, cca 75st. úhel, delší přední stavbu, klasický představec i řidítka, užší náby a … vlastně by vzniklo něco jako Effendi ATR, jen o kilo lehčí :)
Zajímavou možností je využití koloběžek 20×20 pro závody žáků, sprinty a časovky do vrchu. Váha obutého kola s upínákem se dá klidně stlačit pod 700g, což v kombinaci s malým průměrem znamená úžasnou dynamiku.
To je obecně výhoda menších kol a díky dnes již dobré dostupnosti ráfků i obutí pro 20″ kola je kolobka 20×20 i dobře servisovatelná a tunnitelná.
A Mibo nebo Kostka? Petrem dokonale rozebráno. Za mě plichta.
Kolobezkam zdar,
mel bych jeden dotaz a nevim, jestli jsem tu spravne. Videl jsem kolobezky na sjezdy z kopce, byly to robusni kolobezky na vetsich bantamovych kolech. Nikde jsem vsak nenasel vyrobce,nebo znacku, kdo to vyrabi. Snad jen na nemeckych strankach http://www.tretroller.de. Vyrabi se tyto kolobezky i u nas ? Zaujala me a chtel bych si ji poridit. Diky za odpoved a jsem s pozdravem, Pavel :-)
Něco takovýho třeba? :) http://www.mibo.cz/eshop-product/mibo-gigant
Malá poznámka ke stojánku, i když je napsáno, že bude nahrazen jiným typem. Stojánek nemá žádnou aretaci k rámu jakou má Kostka? Trčí nahoru a v případě pádu by nebylo příjemné se na něj napíchnout. Co se týká blatníků, tak plastové by asi byly lepší, ale cenový rozdíl činí za oba cca 400 Kč navíc (vycházím z prodejní ceny ND pro spotřebitele). Němci se u Miba obecně kromě plechových blatníků mj. pozastavují nad vruty, které jsou určeny pro montáž držáku lahve.
To ZdeněkB: Výborný a ne zrovna pro Mibo povzbuzující poznámky!
Nad tím stojánkem jsem se taky podivil.:-o . Docela bych byl opatrný s výběrem kalhot. Myslím, že s některými délkami nohavic to bude jízda trochu „ohubu“.
Zlatej, doma a podle vlastního gusta poskládanej Kostka Racer :-). Na konfekčním stroji našinci vždycky něco nepasuje, tak se to holt vymění a cena se nakonec stejně vyšplhá.
Hodně pěkný článek, díky. Dost pomohl v rozhodování :)
Super článek i diskuze.
Mibo vs. Kostka. Mám doma Kostku Hill (20/16) jako univerzální vozidlo, na kterém není problém ujet kilčo za den nebo odvézt malou do školky a od Miba Race-K na sportovnější ježdění nebo blbnutí s cyklisty :-)
Obě už nějakou tisícovku najeli a ANI JEDNU BYCH NEMĚNIL, i když každá má svoje plusy a mínusy. Přesně jak se píše v recenzi.
Dík za pěkný počtení.
ad Němci: nelíbí se jím více věcí počínaje křížovými šrouby, přes blatníky, gripy, niply a samořeznými šrouby na držák láhve šroubovanými přímo do rámu konče. Jednalo se o Mibo Geroy 2013. Padl mj. i výraz, který přeložím doslova: „úroveň bastlovací boudy“. Snad mne za to „pan Mibo“ nezabije ;-)
Pro ZdeněkB – Právě naopak, „pan Mibo“ by Tě měl pochválit za vzorně reprodukovanou kritiku a zapracovat na zlepšení . Docela by mě zajímalo jestli výrobci čtou takováto fóra, určitě by jim to prospělo. Ono hrát si na neomylného machra, kterému je názor spotřebitele u pozadí se v dnešní době nemusí vyplatit. Na koloběžky se nikde fronty nestojí.
Ano, výrobci čtou tyto fora denně. Rád bych se k něčemu vyjádřil za MIBO. Nemyslím si, že historky typu jedna paní povídala by měly patřit k nějakému rituálu a pomlouvání konkurence. Myslím, že máme v čechách dva skvlělé výrobce, kteří jdou každý jinou cestou. Hostili jsme o víkendu návštěvu z Německa a těch historek o obou firmách padlo opravdu hodně. Ale dávat je k dobru nebudu, protože by to nikomu nic nepřineslo.
Jako spokojeny uživatel 16/12 kolobky naopak spíš uvazuju ze si koupím jeste longboard na kratší cesty po městě. Tyhle obludy v praktičnosti suveréně převálcuje jízdní kolo.
Zdravím všechny pány odborníky, vybírám koloběžku, tak tu brouzdám po netu a o tomto očekávaném testu jsem se dozvěděla od kamaráda, také koloběžkáře. Taky doufám, že tato recenze nebude zdaleka poslední, podobné práce si opravdu vážím! stejně jako že se komentáře tolik očekávané recenze se ještě vrátí k tématu i z důvodu, že longboard ani kolo si kupovat rozhodně nehodlám. Chci koloběžku jak na sport, tak na výlet, i do práce, když se budu chtít před svým sedavým zaměstnáním trochu protáhnout. Se svou současnou 20×16 jsem spokojena, ale proč si neudělat radost s tolik vychvalovanými stroji a tak pojďme k tématu. Je super, že máme z čeho vybírat a ještě tím podpořit lokální produkt, klobouk dolů pro takové výrobce! Jen se těžko se orientuju v poměrně dlouhém, na první pohled nic nevyhodnocujícím textu, stejný problém měl asi i nick Pavel W., ale voňavku si místo koloběžky kupovat zatím nechci, i když by na ní vlastně v této volbě zbylo:-) Fido, jako první mi pomohl v orientaci, trochu zestručnil komentáře psané spíš jako monolog z poslanecké sněmovny (autor jistě promine, jde o můj subjektivní pohled), ale jeho vývojové změny si moc nedokážu představit a čekat na jeho prototyp asi nebudu. Subjektivně, proč je tuhost oproti snad váze tak důležitá, když na každém druhém kole je odpružená vidlice? A není ta tyčka na MIBO přímo nebezpečná?
To Pavel Werner : Zarazily mne trochu dvě věci : počet skvělých výrobců v Čechách (myšleno asi Česku), a pak zmínění historek typu jedna paní povídala. Dal jsem si práci a propracoval se ke zdroji Zdeňkova příspěvku : http://forum.runnersworld.de/forum/technik-tuning-equipment/78650-mibo-geroy-2013-26-20-a.html.
Osobně mě vůbec nevadí samořezné šrouby v rámu a podobně. K poněkud „rustikálnímu“ designu Miba to sedí. Pokud někdo ale přejde ke koloběžkám ze světa cyklistiky a koupí si po netu koloběžku renomovaného výrobce, asi ho to může dost zaskočit. Sám jsem na Mibu stál pouze při plzeňském srovnávání Racek x Racer x RaceMax x Trojanovka. Na Racka jsem se těšil nejvíc, ale poskytnutý stroj byl slušně řečeno „echtes Bastlerfahrzeug“, křivým rámem počínaje, jednou brzdou v havarijním stavu (pravda, běžně používám podobnou :)) konče.
Ale vážně, jako lokálního patriota mne dost mrzí, že zkušený koloběžec, ať už je to závodník nebo turista, často „musí“ při výběru kolobky svých snů sáhnout po zahraničním stroji. No co, stejně jsme na tom o velký fous lépe než zbytek světa :)
Miila: Taky jsem trošku zapátral. Já v podstatě souhlasím s tím, co píšeš, nicméně závodníci jsou kapitola sama pro sebe.
Proto od nového roku se pod každou koloběžku a rám podepíše Břeta Michálek, který osobně dohlédne na každý rám.Bude to stačit jako záruka kvality?
Zdravím vás vážení koloběžkáři,vážím si každého příznivce koloběhu,at se priklání k jakékoliv značce a věřte mi,že děláme maximum ke spokojenosti zákazníka.Proto bych chtěl vyslovit svůj názor k recenzi Petra a dalším „výzvám“:
1)vůbec se mi nelíbí Petrův výraz o gumách Kenda (myslím,že výborných ) , že „strašně smrdí“, protože to je zcela subjektivní názor na pneu světového výrobce,na kterých jezdí i tisíce cyklistů,nikdy jsem tento názor neslyšel a při stovkách pneu uložených v naší firmě jsem si toho nikdy nevšiml(proti myslím gumě Deestone,které jsme kdysi zkoušeli a fakt smrděly)
2)rohy na našich řídítkách nejsou nic ex, ale solidní alu standard(vím, že na kolech už se tento typ nepoužívá a my bychom tam uměli použít ty načančané) , ALE jsou takové proto, že z mého pohledu rohy na kolobce MUSÍ !!!! mít na konci nějakou zarážku, aby z nich neklouzaly spocené ruce (viděl jsem na 24hodinovce v Ústí N.L. kluka přede mnou jak mu na tom parádním rohu sjela ruka,kolo šlo napříč a serval si tvář o asfalt !? a tam jsem se ubezpečil,že rohy na kolobce musí mít nějaký parametr,který vytváří bezpečnost při jízdě.
3)naše podlahy jsou pod špičkou nohy proti patě (cca 30cm) zvednuté max o 2cm pod prsty a rozsah pohybu zdravého kotníku je nejméně 70 stupnů, myslím,že nadzvednutí špičky je zanedbatelné.Navíc jsme tento týden změnili parametr podlahy a to tak, že nejnižší místo je 10cm před patkou a výška nad terenem max 5cm.
4)Zkuste si několikrát položit nohu dozadu na „super nový plastový blatník“ kolik vydrží položení(samozřejmě ho tam umíme dát taky) , jenže lidi tohle hodně dělají a proto náš je plechový.
5)Stojánek má svoji aretaci v systému a téměř se dotýká rámu,napíchnutí je naprosto vyloučeno.A pokud někdo nosí zvony na kalhotech,stačí obyčejné kolíky na prádlo,kdyby se mu zdálo o trhání,
6)vruty v rámu na lahev naprosto plní svůj učel(ukopal jsem mnoho držáků lahví, ale nikdy se nestalo,že bych vytrhl ten šroub(i když vím,že se to dá udělat líp)
7)Jednoduché ráfky používáme z toho důvodu,že s dvoustěnnýma jsou obrovské potíže při ručním výpletu, ty naše mají zpevněný profil proti ostatním jednostěnným, mají indikační drážku opotřebení a nikdy s nimi nebyl jediný problem. šestihranné niple jsou jediným východiskem jak rychle a precizně ručně vycentrovat jakékoliv kolo,proto je používáme
8)nepoužívame na běžné kolobky 65mm náboj (ten vyrábí Remerx na moji dlouhodobou žádost a s mojí spoluprací při vývoji) proto,že každý se při odrazu do kotníku kope jen u 12″ kola v zadu(kotník je ve výši šroubu) a u větších kol je osa kola vždy nad kotníkem.Změna samozřejmě není vyloučena.
Závěr:Věřte mi že poslouchám každý názor na naše kolobky, děkuji vám za ně a chtěl bych vás ujistit, že naše cesta stále je a bude – udělat maximum pro to, aby naše kolobky dělaly radost našim zákazníkům i nám.
Ještě poznámka ke kolobce RaceK,která byla někde zapůjčena na test a vypadala jako cituji: poskytnutý stroj byl slušně řečeno “echtes Bastlerfahrzeug”, křivým rámem počínaje, jednou brzdou v havarijním stavu, byl to naprosto první model vyrobený bez stolice jen na stole a který jsem si nechal na zkoušení všem možným lidem, abych zjistil co vydrží a ani nevím co se s ním po určitou dobu dělo,třeba pražáci mi na něm vrátili úplně jiná kola. Proto vypadal jak vypadal.Ale pořád jezdí.
Ještě odpověd k té odpružené vidlici: I na kole při jízdě do kopce vadí to odpružení,proto mají vidlice zámky funkce a na kolobce to vadí několikanásobně,protože odraz od země se přenáší do rámu a každé zapružení poměrně výrazně spotřebuje vydanou energii na vyrovnání té měkkosti,je to jako bychom se odráželi přehnaně třeba od peřiny.
Břeta Michálek , koloběžky MIBO
To Břeta Michálek: Týká se snížení podlahy jen Expressu nebo i jiných modelů? Konkrétně mě zajímá Geroy. Díky za odpověď.
Děkuji za reakci přímo od výrobce, a vidím, že podobné diskuze mají smysl a na vývoji se neustále pracuje. Rohy určitě také, zdravý kotník zatím mám, a KENDA určitě záměrně nevyrábí jen produkt ke kterému je třeba voňavka, jak píše pan Lindner, časem „vyčichne“.-) Stojánek bych musela vidět, fotka asi zkresluje nebo si to nedokážu představit podle mě tam trochu trčí, ale asi to tak má být a kolíček dohledám.
Ještě co se týká nějakého odpružení, potřebuje ho i můj ne zrovna zánovní automobil, hlavně protože úroveň silnic je v naší kotlině slušně řečeno žalostný. Tak snad alespoň páni závodníci jezdí na vyžehlených asfaltech. Jízda na koloběžce mi připomíná jízdu na lyžích, tam se povrch mění každý den. A když si představím, že uháním z kopce podobnou rychlostí jako na lyžích, co se stane na zvlněné komunikaci v mírné zatáčce? Nezačne ten rám nakonec vibrovat, slušně řečeno kopírovat ve vzduchu nerovné hrboly, až mě z kolobky doslova vyklepe? Udrží mne tyto pláště ve vzpřímené pozici i na štěrkové cestě, aby se z mého zdravého kotníku nestal kotník nezdravý? Díky všem, za skvělou práci a snahu mi problematiku trochu vysvětlit! O dobrých koloběžkách se toho zatím píše opravdu málo, proto jsem neváhala se i sama trochu rozepsat a přispět tím trochu do mlýna. A už aby byly Vánoce, těším se na překvapení od Ježíška…:-)
Šárko, jestli ti jízda na kolobce připomíná jízdu na lyžích, tak seš na svým. Jak se pruží na lyžích? Kolenama. Stejně i na koloběžce. Zadek máš ve vzduchu, stejně tak i páteř, a to je důležité. Ostatní odpružíš koleny… :)
Petře, jj, správně kolenama ale i lyže nejsou tvrdé jako prkno, to by pak nekopírovali ty nerovnosti…no pořád si říkám, že závodní boty i lyže mi sice nepohltí energii, ale ani chybu neodpustí. A když už spadnu z lyží, spadnu do peřiny, když mě vytrestá koloběžka, připoutá mě na lůžko. Příjemné pružení na českých silnicích má nesoutěžní jízda ocení asi víc než účastníci mistrovství. Stejně tak dělají i lyže s různou tuhostí a jestli to pružení je jak píšeš minimální, mé sportovní ambice to asi opravdu neohrozí.
Chtěla bych ještě objektivní názor, jestli nemáš trochu posunutý práh citlivosti, já bych tedy v 68km/h jak píšeš, v naprostém klidu nebyla asi nikdy, ještě že si cestou netrefil třeba ten ostrý kámen a bylo sucho, kdo by pak napsal další recenzi, to nechci domyslet.-)
Pro Sharka. Ona probíraná tvrdost /tuhost/ rámu je ,podle mého, celkem diskutabilní. Mě třeba pružnost u Kostky naprosto vyhovuje. Ano, nějaká energie odrazu se jistě ztratí, možná jedu o něco pomaleji, ale dobrý pocit z pohodové jízdy /i po ní/ mi to bohatě vynahradí. Nesmí se zapomínat, že část vibrací se přenáší i přímo na ruce a to už koleny neodpružím. Závodník má samozřejmě jiné preference než hobík, který jezdí hlavně pro radost z pohybu.
Uprime si myslim ze se tu resi detaily tedy z pohledu obycejneho uzivatele vic pruzi pneu(pokud nechci tvrdou kolobezku nebudu hustit na max). Na zavody si asi nikdo nekoupi ani jednu z nich, takze nakonec to stejne bude jen o osobnich(vetsinou neracionalnich) preferencich.
Pro Břeta Michálek: Celkem by me zajimalo proc nepouzit uzsi kolobezkove naboje(vpredu i v zadu), zatim v uzsich nabojich vydim jen pozitiva (nizsi hmotnost asi ne o moc ale stejne, mensi problem s kopanim i kdyz mozna neopodstatneny) jake jsou tedy nevyhody takoveho reseni (jedinne co me napada je mozna vyzsi cena naboje)
Petře, nejsem si jistej, jestli jsme ještě k tématu, kdyžtak řekni a já přesměruju zájemce o dotazy na facebook.
Sharko, rádi tě uvítáme v Rožnově, kde tě necháme vyzkoušet dle libosti všechny modely.