Po týdnu od prvního pohledu na nového Wolfra zde máme kompletní recenzi s finálním verdiktem. Pokud jste první pohled četli, z poznatků o inovacích v konstrukci rámu a dalších změnách jste už mohli poznat, že i v celkovém hodnocení bude Wolfer pravděpodobně excelovat. Pravděpodobně, nebo určitě?
Aktualizace 16. 5. 2020: Pokud jste četli první pohled na Yedoo Wolfer 2. generace, můžete rovnou přeskočit na část Jízdní vlastnosti (a dále).
Prolog
Prvního Wolfra jsem testoval před třemi lety, krátce po uvedení nové řady Yedoo Alloy Collection na trh, a… bylo to doslova zjevení. V „hliníkové třídě“ do té doby kralovaly nikým neohrožované Kickbiky, které najednou dostaly konkurenci. A pěkně tvrdou konkurenci, protože nové „alojky“ si – naprosto zaslouženě – okamžitě získaly spoustu nadšených uživatelů. Samotný Wolfer si tak – opět zaslouženě – odnesl nejvyšší hodnocení Přibližovadel Super volba. Jak jste si mohli všimnout, Super volbu nerozdávám na potkání. Po Wolfrovi přišla další až před nedávnem (Kostka Tour Max G6).
Yedoo Wolfer (a nejen on) nyní přichází na trh ve 2. generaci. Stále je to ta lehká a hbitá sportovní koloběžka s koly 28/20 palců a elegantním designem protlačovaných hliníkových profilů. Na první pohled byste nepoznali mnoho rozdílů od první verze, nicméně už teď tvrdím – změny jsou poměrně velké a… veskrze pozitivní. V následujícím textu tedy nebudu klasicky popisovat koloběžku jako takovou, ale zaměřím se právě na ony změny a novinky. Vy, kteří jste se ještě s Wolfrem neseznámili vůbec, přečtěte si, prosím, možná nejprve recenzi původní verze (společné s modelem Trexx).
Jako na skluzavce
Je-li na novém Wolfrovi něco nového, co vás napoprvé „praští do očí“, pak je to vpředu zvednuté či chcete-li zahnuté stupátko. Původní typ měl – stejně jako ostatní modely Alloy Collection – stupátko naprosto rovné (nikoliv však vodorovné :-) ). Proč najednou tahle úprava v přední části? Důvodů je více. Jedním je vytvoření „náběžné hrany“ eliminující náraz při případné kolizi s větší překážkou. Stupátko zkrátka po této šikmině lépe sklouzne. Za mě to má sice spíše psychologický efekt, protože tím, jak je předek stupátka blízko přednímu kolu, se jen těžko dostane do přímého nárazu například s obrubníkem. Ale budiž.
Pro tuto, na první pohled pouze designovou úpravu, měl totiž výrobce ještě jeden pádnější důvod – zpevnění rámu ve zkrutu. Původní Wolfer byl sice příkladně tuhý při zatížení, nicméně právě ve zkrutu měl tendenci se maličko poddávat (poznáte to, pokud zatlačíte nohou z boku – kolmo na směr jízdy – na přední část stupátka). Wolfer 2. generace je v tomto zřetelně tužší – a je to poznat i na jízdních vlastnostech. O tom ale až dále.
Samotné zvednutí přední části ale ještě není všechno. Řada Alloy Collection nyní využívá celkem tří typů profilů stupátka. Zvenku to nepoznáte – rozdíly jsou ve vnitřním profilování. Ony tři typy se od sebe liší tuhostí, přičemž Wolfer používá středně tuhý profil (nejtužší je vyhrazený pro Wolfra RS 28/28 palců a Trexxe s kotoučovými brzdami). Oprava: zvenku to poznáte – musíte ale koloběžku otočit a podívat se na tenké podélné linky uprostřed stupátka. Dvě linky = střední tuhost – viz foto.
Fotografie ukazuje zároveň dvě další úpravy: „zpřehlednila“ se indikace opotřebování stupátka (v 1. verzi nebyl 3. stupeň dobře čitelný), a stupátko také dostalo šikmé profrézování průvleku pro bowden zadní brzdy tak, aby zbytečně „netrčel“ do boku.
„Zelený je delší…“
Než se dostanu k dalším detailům, musím ukázat velmi převelmi důležitou změnu – úpravu geometrie celé koloběžky. V recenzi prvního Wolfra (potažmo Trexxe) jsem zmiňoval poněkud živější jízdní projev. V rychlých sjezdech kolem řekněme 60 km/h (a víc :-) ) už jsem se trochu bál – vedení stopy nebylo nejjistější. A nebyl jsem sám, všimli si toho i další uživatelé. Původní geometrie byla zkrátka laděná hodně závodně. S tím je nyní konec. Tedy ne se závoděním, pro to představuje Wolfer stále výborné nářadí. Konec je s nelibými pocity v rychlé jízdě. Teď se dobře dívejte:
„Zelený má o něco delší rozvor, že?“, řekli byste na první pohled – a je to pravda. Nový Wolfer má o 30 mm delší rozvor, což samo o sobě dává předpoklad klidnějšího chování ve vysokých rychlostech. Ale to není všechno. Dobře si všimněte také úhlu hlavové trubky a tím i přední vidlice. Úhel je větší, „vidle“ je více položená. A o tom to je… Detaily, respektive poznatky z praxe, opět až na konci v části Jízdní vlastnosti.
Nyní pojďme dále ke změnám geometrie nového Wolfra. Výrobce naznal, že je ještě dost volného místa pod stupátkem a snížil světlost na tentokrát doslova závodní hodnotu, která je pod patou 32 mm, vpředu se pak o 10 mm zvyšuje. Tedy pokud máte zadní kolo v horní patce. Předěláte-li jej do spodní, stupátko se plus-minus srovná na světlost cca 52–54 mm. Oproti původní verzi jde o snížení o nějakých 6 mm. Co na to říkám? Super! Při testování jsem poctivě střídal „starého“ Wolfra s novým, a musím suše konstatovat, že poznat to je. Odrazová noha má zkrátka blíž k zemi a stojná noha nemusí tolik dřepovat. Hlavně pro jízdu do kopce je to požehnání! A že by se nějak rapidně zvětšila frekvence škrtání, to říci nemohu.
To ale ještě pořád není všechno. Díky novému napojení hlavního rámového profilu, který je také mírně jinak tvarovaný, na vpředu ohnuté stupátko, přibylo 15 mm navíc pro kolena jezdce a také se o 20 mm prodloužil samotný prostor pro jezdce. Což je paráda, protože původní Wolfer byl pro jezdce vysokých postav trochu krátký.
Zároveň se díky použití semi-integrovaného hlavového složení o 20 mm snížila výška jeho horní hrany, takže patříte-li naopak k zástupcům populace s menším vzrůstem, oceníte právě tuto úpravu. (A vysocí uživatelé to „doženou“ delším představcem s větším úhlem vyložení.) A mimochodem i to – nižší uložení hlavového a rovnou semi-integrovaného složení – má pozitivní vliv na celkově vyšší tuhost rámu.
Další pozitivní změnou je nová přední vidlice. Nová širší přední vidlice. Zatímco do vidlice původního Wolfra byl problém napasovat širší plášť, současný model umožňuje přezutí na pláště až 28C a podle výrobce se natěsno vejde i 30C. Zdají se vám standardně dodávané „žiletky“ 23C příliš úzké? A víte o tom, že širší plášť má menší valivý odpor? Nebo byste rádi jezdili třeba na plášťovkách potažmo rovnou galuskách? To vše je vám nyní umožněno…
Od přední vidlice volně přejdeme k zadní. Ta je nyní zhotovená ze silnějších profilů. Původní oválný či spíše vejčitý profil 35 × 20 mm nahradil vyšší profil 40 × 20 mm – opět kvůli zvýšení tuhosti. Upravená byla také vnitřní konstrukce zadní vidlice tak, aby se opět daly použít silnější pláště. V případě Wolfra to sice nebyl problém ani u první verze, nicméně tento model „sdílí“ rám s Trexxem, na který se může hodit dát třeba i terénní pláště. Na zadní stavbě si také můžete všimnout nahrazení původních mini V-brzd s krátkými raménky (95 mm), standardními 102mm véčky. Účinnost zadní brzdy se tím mírně zvýší (ne, že by to zrovna u zadního kola bylo nutně potřeba), ale hlavně jde o standardní rozměr, který oceníte v případě tuningu – výměně – brzd.
Nová je i přední čelisťová silniční brzda Tektro R313, která také počítá s možností obutí širších plášťů. Ale! Nejpeckovitější jsou brzdové páčky (opět Tektro) s přepákováním ve dvou polohách. Bez použití nářadí samozřejmě. Přední brzdu si tak nastavíte na menší páku/„lehčí převod“ (na spodní polohu lanka), zadní na větší páku (na horní polohu lanka), a je to super! Navíc nové páčky mají i mnohem ergonomičtější tvar než původní wolfrovic dlouhé víceméně rovné páčky s pogumovaným úchytem, kterým jsem nikdy nepřišel na chuť.
A další komponenty…
Plynule jsme se dostali ke komponentám, takže u nich rovnou zůstaneme. Moc toho – jak jsme u koloběžek zvyklí – nezbylo. Kola jsou stejná jako u první verze Wolfra, čili bíle lakované dvoukomorové ráfky se soustruženou brzdnou plochou (šířku výrobce neudává, ale úzké jsou dost :-) ), křížený výplet 24 dráty, náboje Novatec A011SB samozřejmě s průmyslovými ložisky. Vpředu je klasický cyklonáboj šíře 100 mm, vzadu pak úzký 74mm náboj. Obě kola jsou standardně obutá do hladkých plášťů Kenda Kadence s šířkou 23 mm – takže pěkně nabroušené žiletky. Přední kolo lze nahustit až na 120 PSI, zadní pak na stovku.
Nový Wolfer má také širší a tužší řídítka. Rovná oversize řídítka značky UNO z dvojitě zeslabovaného hliníku mají nyní 60 cm (původní model 58 cm), s výbornými ergonomickými rohy, které se nasazují vně konců řídítek, činí celková šířka 61,5 cm. Nejdřív jsem si myslel, že to bude hodně a na řadu přijde zkracování, abych nakonec zjistil, že s tím vlastně žádný problém nemám. Nicméně bude-li se vám šířka řídítek zdát velká, vezmete jednoduše pilku na kov a fiknete je! :-)
Představec, stejné značky jako řídítka, má délku 120 mm a střední úhel vyložení. Já jsem jej po prvním focení otočil nahoru a se svými 186 cm tělesné výšky jsem takto byl s řízením naprosto spokojený.
Ještě drobnost, ovšem užitečná. Není to sice komponenta, ale k uchycení příslušenství slouží… „šroubení“ pro bidony, které je u nového Wolfra standardně dvojí – klasicky dole, plus v horní třetině hlavní rámové trubky. Na své si tedy přijdou jak žíznivci, tak i cestovatelé, protože nahoru lze našroubovat třeba bikepackingový košík jakožto držák menší bagáže (psal jsem o tom v článku).
Jízdní vlastnosti
Jak se projevily všechny ty úpravy geometrie a tuhosti rámu letošního Wolfra na jízdních vlastnostech? Jednoznačně pozitivně! Ona živost první verze ve vyšších rychlostech de facto úplně zmizela – ve sjezdu to nyní můžete pustit na maximum – řízení je příkladně jisté, nekoná se žádné nežádoucí rozvibrování, stroj drží směr perfektně. V opačném směru, při dupání proti svahu, naopak poznáte snížení stupátka pod patou, což vám dává spolu s nízkou hmotností Wolfra… ehmm, křídla :-) Pro mě a věřím, že i pro ostatní vyšší jedince, je skvělé také prodloužení prostoru pro jezdce – nový Wolfer mně už nepřipadá tak trochu krátký jako původní model. Což je samozřejmě důležité pro dobrou techniku odrazu a vůbec jízdy jako takové. K jízdním vlastnostem vážně nemám jedinou výtku.
Celkové hodnocení
Tohle se jednoduše povedlo. Yedoo Wolfer ve verzi 2020 prošel – byť to tak na první pohled nemusí vypadat (ale to už se opakuji) – nejednou úpravou, přičemž všechny do jedné jsou jednoznačně pozitivní. Prostě zvyšují užitnou hodnotu této koloběžky. Nebudu se opakovat, všechno je podrobně popsáno výše – od úpravy geometrie, přes zvětšení „průchodnosti“ vidlic, až třeba po nové řízení a brzdové páčky… Spolu s výbornými jízdními vlastnostmi to dělá z Wofra 2. generace jednoduše skvělou sportovní koloběžku, s níž si užijete jak při rekreační jízdě, tak klidně i na závodech. Vřele doporučuji!
Plusy a minusy
vylepšená geometrie
zvýšená tuhost rámu
vynikající jízdní vlastnosti
kvalitní standardní komponenty
elegantní design
…ale
nenašel jsem
Super volba na druhou!
Výrobce nové modely (zatím Wolfer a Trexx) neoznačuje jako 2. generaci, hovoří jen o faceliftu. Mně se ale slovo „fejslift“ vůbec nelíbí, a navíc podle mého názoru neodpovídá provedeným změnám v konstrukci. To, co Yedoo udělalo s novým Wolfrem, určitě nejsou jen drobné kosmetické úpravy. No, ale ať to každý označuje jak chce, jisté je, že pokud výjimečné ocenění Super volba dostala první verze Wolfra, model roku 2020 si jej zaslouží také a rovnou na druhou. Super volbu na druhou ale bohužel nevedu, takže si bude muset Yedoo Wolfer 2. generace vystačit jen s „normální“ :-) Ale zaslouženě, superzaslouženě!
Konkurence
Jedinou konkurencí Wolfra, která má rám z „hlíny“, jak říkají cyklisté hliníku, je dnes už skoro dědeček, Kickbike Race Max 20. Což prosím neberte pejorativně, spíše jako uznání jakési nadčasovosti. Z mého pohledu jej ale už první verze Wolfra překonávala, druhá jakbysmet. Wolfer má nižší stupátko, je o fous lehčí, ve standardní výbavě je osazený lepšími komponentami. A má hezčí design a výběr barev :-) Ano, „Bejk“ je o něco málo levnější.
Pojďme do oceli, i když tím už trochu míchám jablka s hruškama. Kostka – kolobka aktuálně sportovní koloběžku s koly 28/20 palců v nabídce nemá, podle abecedy tedy následuje Mibo, z jehož nabídky konkuruje Wolfru model GT. Ten má – v rámci „filozofie“ Miba – poměrně hodně odlišnou geometrii. Rám je více stavěný do výšky, Mibo GT má o dost kratší rozvor nežli Wolfer, tím i menší prostor pro jezdce a o dost vyšší horní misku hlavového složení. Plus samozřejmě vyšší hmotnost (+2,5 kg), ale ta se s hliníkovým strojem nedá relevantně srovnávat.
V oceli Wolfru konkuruje nejvíce Morxes Monza s rámem z Cr-Mo oceli, který má již podobně stavěnou geometrii jako Yedoo Wolfer a může se pochlubit na ocelový stroj nebývale nízkou hmotností 7,9 kg. Z tohoto srovnání ale vychází jako nejdražší model.
Cenové srovnání
k datu 16. 5. 2020 (ceny jsou uváděné výrobci/dovozci)
Yedoo Wolfer | 13 590 Kč
Kickbike Race Max 20 | 12 990 Kč
Mibo GT | 11 990 Kč
Morxes Monza | 14 900 Kč
6 komentáře
Pěkná koloběžka. Možná se pletu, ale za opěrkou paty vznikla jakási nádoba na shromažďování bláta a všelijakého humusu, který se během jízdy nalepí na zadní kolo. Jinak, když proberem konkurenci, tak tato kolobka bude asi nejlepší. Pár výhrad by se našlo, ale ty vždy závisí na hodnotícím subjektu – z neosobního hlediska bych této koloběžce nic zásadního nevyčítal.
Pěkná recenze očividně povedené kolobky. Na první generaci jsem něco najezdil, a mezi velkýma kolobkama na silnici nemá/neměla konkurenci. Svezl jsem se na ní moc rád, i když já jsem pořád zastáncem koloběžek menších, s koly tak max do 20″ … ale to je jiný příběh ?
Na té závěrečné fotce je to stupátko prakticky na zemi :-)
Marek: Kdepak, to jenom tak vypadá – tam je ještě místa habaděj :-)
No to se tedy těším na recenzi nového Trexxe a jak si povede v porovnání s novou Kostkovic Tour G6.
Na Wolferovi první generace jsem se zvezl před páru dny u Nistlerů a váha mě teda šokovala a jelo se na ni parádně, ale nezvykl jsem si na řízení. Řidítka mi přišla vratká.
Taky mě pobavilo, když jsem četl, že v rychlosti 60 kmh už je to na hraně 🙂
S mým Kamarádem jezdím 55 kmh a taky bych řekl, že je to na hraně 🙂
Nicméně po vyzkoušení více větších kolobrnd musím uznat, že jsem do nich ještě nedorostl a Kamarád mě baví pořád nejvíc a kdyby se mi rozbil, šel bych znovu do něj.
Jinak díky za super recenzi.