Rozhlédnu-li se kolem sebe, tedy přesněji – podívám-li se na svoje kamarády a ostatní koloběžkáře, které znám, nemůžu si nevšimnout, že spousta z nich má více než jednu koloběžku. Někdo má dvě, jiný tři, ale najdou se majitelé celé malé koloběžkové stáje. Ostatně já sám taky vlastním více než jednu koloběžku. Že jsou koloběžkáři ještě větší blázni, než jste si mysleli? Proč?
Snad pochopíte, že oslavy 10. výročí založení Přibližovadel jsou jednou za deset let, takže jsem kvůli nim musel minulý týden posunout pravidelný nový díl koloběžkového podcastu čili kolobcastu. Ono se této epizodě bůhvíproč tak nějak vůbec nechtělo na svět. Na nahrávání nebyl dostatečný klid, toho štěkajícího psa jsem však v záznamu nechal – bude to tak autentičtější :-) Nicméně nový díl je k poslechu a o čem pojednává, to říká jasně titulek – o cestování s bagáží. Tak dobrý poslech a šťastnou cestu!
Před měsícem oslavila Přibližovadla deset let svého trvání na internetové scéně, a ve spolupráci s partnery, společnostmi Kostka – kolobka a Yedoo, jsme vyhlásili velkou výroční soutěž. To všechno určitě víte, a jediné, na co ještě čekáte, jsou výsledky této soutěže. Kdo vyhrál koloběžky Kostka Tour (G6) a vytuněné Yedoo S2620, plus kapesní nářadí Victorinox BikeTool – a k tomu trička Přibližovadel? Čtěte dál, vše se dozvíte právě teď!
Představovat někoho, jakožto chlápka s jednou rukou, by mohlo být trochu hloupé, kdybych ovšem vzápětí nedodal, že jde zároveň o člověka, který se nebojí takových výzev, od jakých dá běžný zdravý člověk raději příznačně obě ruce pryč. A protože jsme na koloběžkovém podcastu, bude řeč o jezdění na koloběžce. Pozvání k mikrofonu Kolobcastu přijal Richard Štěpánek, který i přes svůj handicap dal na koloběžce extrémní závod 1000 Miles Adventure…
Kdybychom udělali anketu s otázkou „Které komponenty koloběžky řadíte mezi nejdůležitější?“, určitě by se ve výsledcích objevily náboje, brzdy, samozřejmě rám nebo třeba pláště čili obutí. Ale vůbec si nejsem jistý, kolik lidí by za důležitou komponentu označilo (také) hlavové složení. Je to natolik samozřejmá součást stroje, že se ani nezamýšlíme nad jeho významem, byť ona zde samozřejmě jakási nezanedbatelná důležitost hlavového složení je…
Byť se poněkud neskromně považuji za zkušeného psavce, u tohoto článku tak nějak nevím, jak začít. Dobře, pojďme k věci na rovinu, bez vytáček a alibistické hyperkorektnosti: Přibližovadla.cz dnes, 21. srpna 2021 slaví 10 let od svého vzniku! Ano, tento den je už navždy zapsán do historie nejen nechvalně známým začátkem okupace naší země sovětskými vojsky v roce 1968, ale taktéž jako vznik tohoto koloběžkového blogu v roce 2011. Jupí!
Kotoučové, nebo chcete-li diskové brzdy, to je téma, o kterém se mezi koloběžkáři mluví tak nějak opatrně, trochu se kolem toho krouží tu zleva, tu zase zprava, jasný názor moc nechce říct naplno skoro nikdo. Trochu přeháním, ale v podstatě to tak je. Jak je to tedy s kotoučovými brzdami na koloběžkách? Mají budoucnost, nebo tentokrát nepůjdeme cestou kopírování cykloprůmyslu?
Když nějakému koloběžkou nepolíbenému člověku říkám, že na těchto strojích se také závodí, občas mi to nevěří. Když pak přidám, že se jezdí i Mistrovství světa – a podotknu, že Češi patří mezi nejlepší na světě – nevěří mi už vůbec. Lidé však závodí na nejrůznějších přibližovadlech, tak proč by nemohli zrovna na koloběžkách, které – když se chce a je dostatek energie – se dokážou pěkně rozkoloběhnout po cestě…
Asi týden po tom, co jsem vydal článek s názvem Křišťálová koule Přibližovadel… 1. díl – pevné osy, mně cinkl Messenger, a v něm zpráva poněkud nesrozumitelného znění: „K té křišťálové kouli – ono neexistuje spousta věcí…“ – doplněná fotografiemi terénní koloběžky Morxes s koly 27,5/24 palců a… pevnými osami. Že takové „Morče“ neznáte? Nevadí, já jsem o něm taky nevěděl…
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ