Dospělý koloběžkář zpravidla vzbuzuje pozornost ostatních lidí, což toto přibližovadlo dělá ideálním pro (nás) exhibicionisty. Fajnšmekr ale úpí – stejnou míru všímavosti okolí totiž dostávají staré vykopávky jako vystajlované stroje. „Normální člověk“ tomu zkrátka nerozumí. Pak aby ocenil Swifty One.
První pohled je od toho, aby shrnul nejčerstvější dojmy z testovaného výrobku. Co když ale v několika větách odhalí celou nahotu stroje, přístroje či aparátu – jednoduše třeba proto, že na něm už nic zajímavého (nebo zajímavějšího) není? Nemějte obavy, Swifty One mezi takové produkty nepatří.
Na českém trhu není mnoho sériově vyráběných koloběžek, které by se daly označit jako závodní. Už jsme tady měli „rejsr“ od Kostky, letos už asi nestihneme otestovat nejvyšší model legendární značky Kickbike a to je – samozřejmě kromě právě testovaného Mibo RaceK – asi tak vše.
Když jsem v dospělém věku začínal opět koloběžkovat, na nějakou ochranu jsem nemyslel. Ale jen chvíli – do doby, než jsem na redakční chodbě potkal Petra Lindnera po jeho sjezdu kohoutovickou oborou. I když hrůzu reálného Petrova vzhledu žádná fotografie předat nemůže…
Na našem webu jsme již měli různé druhy koloběžek, od malých, vybavených dvanáctipalcovými koly, přes střední modely až po velké závodní stroje. Jezdilo se i na koloběžkovém tandemu či na kufru. Ale klasickou hliníkovou skládačkou jsme se ještě podrobně nezabývali. Tak tuhle chybu pojďme velmi rychle napravit!
U hádanky na pátek jsem byl příliš měkký – jak na našem webu, tak na Facebooku byla okamžitě odhalena koloběžka, kterou právě testujeme. Než ale najezdím svoji dávku testovacích kilometrů, dovolte mi malé preview – ať vás trochu předpřipravím na recenzi, kterou nemohu slíbit dříve než za deset až čtrnáct dní.
Zatímco ježibaba učila Jeníčka a Mařenku jezdit na lopatě, moderní dějiny se podobnými archaismy nezabývají. Vymýšlejí se ale pro změnu jiné nesmysly – co byste řekli ježdění na kufru? Ano, na kufru s náhradními trenkami, ponožkami, svačinou a třeba i laptopem nebo fotoaparátem…
Neuběhl ani měsíc a máme tu další tuning koloběžky. Opět je to Kostka, nyní však model Tour Classic upravený v přerovské dílně Václava Pechra. Držte si čepice, protože tentokrát to bude opravdový svistot. Hlavně v peněžence tunera. Tento stroj je totiž naprosto luxusně osazen komponenty.
V minulém článku o tuningu Kostkovic osmadvacítky od Jana Horáka jsem slíbil, že přineseme ještě jeden materiál z jeho dílny. Tentokrát to ale nebude žádný upravený stroj, nýbrž záležitost intelektuální. Jak „Fido“ sám říká – koloběžková disertačka – celkem 1 043 řádků, 10 909 slov či 68 713 znaků o koloběžkách.
© Priblizovadla.cz
Ξ POSLEDNÍ KOMENTÁŘE Ξ