Obvykle netestuji předprodukční kusy, nicméně toto není klasický test – pouze první seznámení s koloběžkou, která by měla ještě letos přijet na trh. Nicméně model Kostka Racer Pro 28 jsem si u firmy Kostka – kolobka i tak vyprosil, protože jsem přesvědčený, že o něj bude velký zájem. Sériově vyráběných koloběžek s koly 28/28 palců, tedy řekněme víceméně závodních strojů je totiž jako šafránu, takže každá novinka je vítaná. Tak se na Racer Pro 28 pojďme podívat podrobněji.
Prolog
Právě jsem o velkých koloběžkách s koly 28/28 palců napsal, že jsou to řekněme víceméně závodní stroje, měl bych svoje tvrzení upřesnit. Toto označení vychází z toho, že na závodech koloběžek dnes v podstatě jiné typy strojů nepotkáte. Tedy potkáte, ale v naprosté minoritě. Valivý odpor dvou velkých kol a vůbec jízdní vlastnosti těchto koloběžek – včetně také pro někoho možná překvapivě malé hmotnosti – je zkrátka předurčují k podávání nejlepších výkonů a měření sil s ostatními podobně postiženými jedinci.
Ale… takováto koloběžka nemusí být nutně pouze modelem schovávaným v garáži jenom na závody, případně tréninky. Znám spoustu koloběžkářů, kteří závodní ambice nemají, a přesto jezdí na strojích s koly 28/28 palců. „Protože to svezení za to prostě stojí, i když se jedete projet jen tak za humny“ – jak jsem před nedávnem řekl v posledním dílu Kolobcastu. Že jste ho ještě neposlouchali? Tak to byste měli napravit – najdete ho zde.
Konstrukce
Kostka Racer Pro 28 je oceláč čili koloběžka vyrobená z ocelových trubek a dalších profilů. Tím se stává (nebo stane, jakmile přijde na trh) přímou konkurencí zatím jediného sériově vyráběného oceláče, Miba Revoolution. Nesmiřitelný duel týmů Hanušovice vs. Rožnov pod Radhoštěm tak může začít :-)
Když už jsem u konkurence, tak další dva z pouhé čtveřice sériově vyráběných koloběžek s koly 28/28″, využívají hliníkový rám – jistě víte, že jde o Kickbike Race Max 28 a Yedoo Wolfer RS. Abych byl ale přesný, tak hliníkovou koloběžku s koly 28/28 palců umí vyrobit i firma Doxtor (byť ji tedy nemá ve standardní nabídce na webu). Na jednom takovém – růžovém – stroji sbírá body v závodech Kolo – Běhna od Vedle, Kristina Fryzová.
Závodní nebo třeba hobby koloběžka Kostka Racer Pro 28 svojí konstrukcí nijak zvlášť nevybočuje z Kostkovic „line-upu“. Stejně jako u všech ostatních koloběžek (snad jen s výjimkou malého Rebela), je hlavní rámový profil typického kostkovic kapkovitého průřezu – zde je však například oproti oblíbeným Tourkám vidět výrazně jiné zakřivení a úhel vůči stupátku, kdy je hlavní rámový profil mnohem více „položený“. Tak tomu ostatně bylo a je také u Racerů s menším zadním kolem, ať už je to Kostka Racer Pro (G5) s koly 28/24″ nebo Racer Pro se zadním 20palcovým kolem.
Stejně jako u ostatních koloběžek Kostka, je konstruovaná kostra stupátka, jež se plynule proměňuje v zadní vidlici. Jde o jeden kus trubky, „vytvarovaný“ na moderním pracovišti 3D CNC prostorového ohýbání firmy Kostka – kolobka. Mimochodem, viděli jste nový (druhý) web Kostky – Kostka.bike? Zde můžete mimo jiné vidět na krátkém videu právě také ohýbání tohoto konstrukčního prvku. V duchu verze G6 čili šesté generace koloběžek Kostka, je středová výztuha stupátka tvořená obdélníkovým profilem 30 × 25 mm, a výjimečně zde nenajdete žádné protiskluzné prvky, ať už jsou to u Kostek obvyklé nerezové figury nebo zapuštěné nýty. Na co taky u takto sportovního stroje, s nímž se předpokládá jezdění po více či méně hladkém asfaltu nebo jiném rychlém povrchu?
Fičura, kterou ale běžně na koloběžkách zatím vidět moc není (čest výjimkám), je nepřehlédnutelné mohutné tapered hlavové složení. Mimochodem, o hlavovém složení obecně jsem psal poměrně nedávno ve 3. dílu seriálu Křišťálová koule Přibližovadel. Mrkněte na něj :-) Jak naprosto správně doplnil ve svém komentáři k tomuto článku Honza „Fido“ Horák:
„Hlavní výhoda tapered krku vidle je jeho kónickej tvar a s větším průměrem krku vidlice přichází samozřejmě vyšší tuhost a taková vidlice mezi spodním a horním ložiskem v hlavové trubce mnohem méně pruží!“
Takže zde je všechno tak, jak má být. Dodávám já :-) A připojuji informaci, že hlavovému složení samozřejmě musela být přizpůsobená přední vidlice, která jako jedna z mála komponent na této koloběžce nepochází z produkčních dílen Kostky – jedná se o sériově vyráběnou karbonovou vidli s karbonovým krkem značky Trigon HM karbon.
Předprodukční vsuvka
Protože, jak jsem uvedl na začátku, jde o předprodukční kus – a u předprodukčních modelů se může před uvedením do sériové výroby ještě něco změnit – lze to předpokládat i u Kostky Racer Pro 28. Už nyní můžu prozradit, že po hlavovém složení přibude další řekněme pokročilá technologie nebo komponenta – pevná zadní osa. Opět se odkážu na vlastní článek, tentokrát na 1. díl Křišťálové koule Přibližovadel, který pojednává právě o pevných osách.
Pevné osy jsem v tomto článku nazval požehnáním pro otevřenou konstrukci rámů koloběžek, protože zvyšují torzní tuhost rámu čili potlačují tendence ke kroucení. Je logické, že čím větší koloběžka – a tím i delší rám/rozvor kol –, tím se zvyšuje náchylnost na kroucení rámu v podélné ose. Stroj s koly 28/28 palců má delší rozvor než stejně osazené silniční kolo – je to zkrátka dlouhý parník. Takže zde je použití pevné osy naprosto logickým a správným krokem. Super!
Musím však dodat, že i předprodukční kus, na kterém teď jezdím, je z pohledu „kroutivosti“ rámu už nyní velmi tuhý. Už teď překonává v tomto parametru konkurenční ocelové Mibo Revoo možná i o několik tříd, a troufám si tvrdit, že zdatně konkuruje i koloběžkám 28/28″ s hliníkovými rámy. Takže jak přibude pevná osa, bude to „ťuhýk“ jako hrom! :-)
U zadní vidlice ale ještě chvíli zůstaňme. Předprodukční kus má totiž jednu nedodělávku (je to předprodukční kus, že ano? :-)) Jde o průchodnost zadního kola vidlicí. O čem to píšu? Zadní kolo zadní vidlicí samozřejmě bez problémů projde, ale… zatím jenom se standardně dodávaným 23mm pláštěm – a jak jsem vyzkoušel – vejde se sem i plášť 25mm šířky. Cokoliv „baňatějšího“ však drhne o příčku na konci supátka, na níž je mimo jiné zespoda uchycená také zadní brzda.
To ale může být pro některé jezdce omezením, které možná nebudou chtít akceptovat. Ony ty širší pláště kolikrát i lépe jedou, že ano? O tom jsem pro změnu psal v článku Když širší je rychlejší. Jak je to s valivým odporem plášťů v praxi? Nicméně výrobce mě ujistil, že v sériové verzi bude vzdálenost příčky upravená tak, aby se dal použít plášť o maximální šíři 28 mm. Více to asi nepůjde, protože silniční brzda má nějakou konstrukční velikost a nelze ji namontovat libovolně.
Komponenty
V případě této koloběžky nemůžu sekci Komponenty nezačít řídítky. Kostka Racer Pro 28 je osazená závodními řídítky vlastní produkce (typ FBH Racer Ergo). Tato řídítka jsem vychválil do nebes už v recenzi modelu Kostka Racer Pro (G5), takže nyní s dovolením celý odstavec zkopíruji:
„Díky svému promyšlenému tvaru umožňují řídítka až čtyři druhy úchopu. Nezastupitelný význam zde mají i časovkářské brzdové páky, které kromě svojí hlavní funkce plní i roli ergonomickou – pro držení řídítek v jedné z možných poloh rukou. Řídítka šířky 52 cm opatřená klasickou omotávkou jsou samozřejmě hliníková.“
Jedinou menší nevýhodou těchto řídítek je jejich průměr 22 mm, takže při použití sériově vyráběných představců musí být opatřená vymezovací vložkou. Na druhou stranu, i kdybyste si chtěli tato řídítka koupit u Kostky samostatně, vložku dostanete v balení, ať už zvolíte variantu samostatných řídítek nebo sadu s brzdovými pákami a bowdeny (a lanky).
Samotné brzdové páčky jsou časovkářské, značky Vision Tech Aero. Velmi dobře se ovládají, s kostkovic řídítky jsou skvěle „sžitá“, ale jak už jsem psal v recenzi modelu Kostka Racer Pro (G5) – jejich zbytečně aerodynamický profil při delším brzdění tlačí do rukou. Ale jak víme, kdo brzdí, nevyhrává ;-)
Představec výrobce použil sériově vyráběný – velmi lehký hliníkový oversize Force Team Light s délkou 130 mm a zdvihem 6 ˚ (3D forged AL7050, 106 g). Pozor – až ho budete štelovat – nemá inbusové šrouby, ale torxy. Takže doplnit nářadí, pokud nemáte.
Takto dlouhý představec spolu se speciálními řídítky, která sama o sobě suplují cca 50mm představec, to je setup určený více pro vysoké jezdce nežli závodníky menších postav. Mně osobně s výškou 186 cm by možná vyhovoval i o něco kratší představec. Nicméně nastavení řízení je velmi individuální záležitost každého jezdce, a s případnou výměnou představce se zkrátka musí počítat (u každé koloběžky, nejen u této).
Brzdy jsem už načal u páček, je na čase doplnit informaci o samotných „brzdičích“, které jsem už ale taktéž zmínil v části o průchodnosti zadní vidlice. Kostka Racer Pro 28 využívá na obou kolech silniční (caliper) brzdy Shimano řady 105, což je léty prověřená vyšší střední třída brzd, ke které zkrátka není co dodat.
Novinkou u koloběžek Kostka je vedení bowdenu zadní brzdy vnitřkem rámu. Bowden vstupuje do rámu přes plastovou průchodku na levé straně horní části hlavního rámového profilu, a ven vychází v těsné blízkosti zadní brzdy ze spodní strany zkosené části střední výztuhy stupátka. Co dodat? Tak to má být.
A jsme u poslední komponenty – u kol. Zde opět zkopíruji svůj text z recenze menšího Racera 28/24″:
„Dvoustěnné ráfky Remerx se soustruženou brzdnou plochou, po dvaceti drátech (zn. Sapim) radiálního výpletu s přímým uložením „špic“ v náboji, a náboje vlastní konstrukce Kostka. Toť obuto do plášťů Schwalbe Durano s šířkou 23 mm (0,9″). Pláště lze nafoukat až na 10 barů (145 psi).“
Jak uvádím výše v popisku k fotografii s rozměry a hmotností – kola samotná jsou konstruována do maximální hmotnosti jezdce 120 kg. Rám podle výrobce snese ještě o 30 kg více, museli byste však nasadit bytelnější kola s hustším výpletem. Pozor ale také na obutí – pláště Schwalbe mají deklarovanou maximální nosnost 70 kg. Ale to už byste fakt museli atakovat maximální hmotnost k oněm 150 kilogramům.
To be continued…
Tak. To bychom měli. Znovu opakuji to, co jsem napsal na začátku: Toto není recenze, protože nejde ani o sériový model koloběžky Kostka Racer Pro 28. Nicméně sériovka bude podle výrobce ještě letos, a nemuselo by na ní být více změn než ty, které jsem v tomto textu popsal. Takže stroje to budou podobné asi jako jednovaječná dvojčata – a já, jakmile dostanu na test produkční kus, tento článek doplním, oživím, nebo napíšu nový… to se uvidí.
Každopádně něco jsem samozřejmě najel i na tomto kousku, který popisuji a jehož vidíte na fotografiích, a můžu bez ostychu konstatovat, že už v předprodukčním provedení se jedná o výbornou koloběžku. Zájemci o oceláč s koly 28/28 palců se mají na co těšit!
See you later! Nebo jak zpívá skupina Katapult – Někdy příštěééé! :-)
13 komentáře
Na tý koloběžce je vidět hodně práce a posun správným směrem.
Je jen škoda, že… ale což.
1) pevný osy (nejen vzadu) tuhost jednoznačně zvyšují.
2) posunout zadní můstek brzdy níž lze vzhledem k upevnění brzdových botek v čelistech u horní polohy více než dostatečně, odhaduju klidně i pro osazení 32mm pláštěm, ale zároveň tak široký plášť nepovažuju za nutný. Navíc s šířkou roste i hmotnost a ta obvodová hraje na koloběžce ještě mnohem větší roli, než na kole, což jsem už několikrát zmiňoval z důvodu neustálých, i když malých změn rychlosti mezi odrazy.
3) osobně nevidím přínos mít úchop tak daleko vpředu a s těmito řídítky bych nešel přes 8cm dlouhý představec, protože i v cyklistice nikdo nedodává silniční představce delší než 13cm. Ale jinak mě těší (hřeje u srdce), že se tato řídítka těší oblibě.
4) trošku se mně nezdá, že by u této koloběžky byla trubka stupátka tvořící zároveň i ramena zadní vidlice z jednoho kusu, ale nevidím to na fotkách nijak detailně, tak jen předpokládám svařenec pod hlavní profilovanou rámovou trubkou v přední části stupátka, jenž mám na svém prototypu i já a jenž je oproti tomu ohybu výrazně pevnější při takto úzkém stupátku.
5) hmotnostně se dá na závody ušetřit jiným obutím a demontáží kompletu zadní brzdy a to klidně i víc než 1/2kg bez výměny kol. S jejich výměnou a kratší představcem ještě o trochu více.
6) do budoucna bych zvážil výměnu přední vidlice za vidlici s pevnou osou a kotoučové brzdy. Pak pro ubrzdění opravdu stačí přední brzda, i když to neodpovídá legislativě pro užití na veřejných komunikacích, ale přesto pak po odmontování té zadní nevznikne za mokra nebo v extrémních sjezdech víceméně nebezpečný stroj. Navíc pak případné karbonové ráfky netrpí přehříváním a defekty od brzdových špalků a stanou se víceméně věčnými.
k bodu 4…ano je to jedna ohybana trubka..v odkaze v clanku je aj video z ohybania…. Iluziu zvarenca tvori vystuha, ktora je navarena spredu na ram a prekryva zcasti trubku stupatka…
Běžně se to tak u Kostků dělá, ale opravdu si u tohoto modelu nejsem jist, spíše naopak.
Hodím to třeba pod tebe.
Čtu to už po několikáté, dívám se jestli už to přišlo do prodeje a ono ne.
Když nad tím tak uvažuji, nevím jestli jásat nad tím, že bude vzadu pevná osa. a jaká. Takže zatím lze spekulovat.
Přínosy pevných os jsou jasné a neoddiskutovatelné. Ale přemýšlím jestli bych chtěl mít dvě kola a každé s jinou osou jestli mi to za to stojí. Já mám rád volbu a nechtěl bych být závislý na atypickém řešení. Navíc Kostka pokud se nepletu své náboje neprodává samostatné a provádět tuning tak, že nejdříve zakoupím celá kola, abych z nich získal náboje, to se mi nelíbí.
Navíc možná se pletu, náboje na pevnou osu a ráfkové brzdy se nedělají (v cyklobranži), stejně jako se nedostanou koupit zapletená kola na pevnou osu a ráfkové brzdy.
Takže pokud se pevnou osou nemyslí něco jako „pseudo pevná osa“ do otevřených patek jako je systém DT Swiss RWS (patky jsou stejné jako na 9x100mm a tuhost oproti 5mm rychloupínáku vyšší), tak to pohřbívá krásu a jednoduchost dvou stejných kol na nějakém masové rozšířeném standardu jak o 9x100mm. To se pak vylepšuje jednoduše (chci lehčí, více aero, odolnější, galusky….), stačí vybrat, poradit se peněženkou a je to. A předpokládám, že závodní stroj se vylepšuje mnohem více než Tour 26/20.
A ještě jedna drobnost k pevným osám. k té celkové tuhosti nepřispívá jen to, že je osa tlustší a jsou i větší dosedací plochy mezi nábojem a vidlicí, ale i to, že osa prochází skr uzavřené kruhové otvory v materiálu podstatně větší tloušťky než je současná ocelová patka na zadní stavbě ocelové kostky. Jak ztuhne vidlice např odprůžená vilice je cítit už po pouhém zasunutí osy, ani nemusí být utažená. Tak uvidíme, jak to nakonec vymyslí. Mělo to být do konce roku a stále ji nevidím, tak třeba si nad tím zrovná ještě lámou hlavu.
Otázka brzd a prostupnosti plášťů, na jednu stranu je to závodní stroj, ale těch 28/32 by to mohlo umět. Teoreticky by se daly použít brzdy mini-V kompatibilní se silničními pákami.
Možností je více, tak s itrochu zafantazíruji.
1. Nechat kolobku tak, jak je s patkami pro klasické rychloupínákové náboje. Svoboda ve volbě kol by byla zachována. Vyrobit vlastní náboje (kola) s 9mm osou na rychloupínák či na inbus, které by vymáčkly z rámu ještě něco navíc a uvolnit je i do prodeje samostatně.
2. Udělat zadek na pevnou osu, otázka zní jakou. Nebude to kompatibilní s ničím. použitelnost současných kol nula. V cyklistice se používá 12x100mm, ale na diskové brzdy.
3. Udělat koloběžku na standardu pevných os 12x100mm a kotoučích. Vidlice i kola existují. Časovkářské páky by umožnily pouze mechanické kotoučové brzdy. nebo mechanicko/hydraulické.
4. Vydat se zcela vlastní cestou a postavit úzkou kolobežku vlastních 65 mm nábojích. Nebo třeba 80 mm nábojích, pokud už jsou na 28″ kolo příruby moc blízko u sebe. Nebo na vlastních kotoučových nábojích, opět užších než obvykle. A prodat to jako plus.
A určitě ještě další možnosti.
U malých a turistických koloběžek je to celkem fuk, ale u závodních, kde se dá očekávat, že se budou používat silniční kola z cyklistiky, tak tam bych sledoval současné trendy a šel s dobou.
Vono tj. trošku složitější.
Nejdřív je třeba si uvědomit, že na koloběžce nikdo neudrží stálou rychlost, jako na kole, ale furt kolem nějaký rychlosti osciluje (zrychluje a zpomaluje v různých fázích jednoho odrazu). Tomu nelze zamezit a během jízdy se to opakuje nesčíslněkrát. Z toho pak vyplývají dvě možnosti.
Buď zvolit velmi těžký ráfek a použít kola jako setrvačníky, což na úplný rovině zafunguje a hodí se to při udržování konstantního tempa při pokusech o rekord několikahodinových jízd. Jakmile se mění profil tratě a tedy i tempo, pak tudy cesta nevede, ale je potřeba na to jít úplně opačně.
Takže byť v cyklistice se z hlediska pohodlí a valivýho odporu prosazují stále širší pneu, tak v koloběžkách to omezí setrvačná hmota, která prostě s tou šířkou gum, ale i ráfků narůstá a je ji potřeba cyklicky urychlovat.
Jít se šířkou pláště, či galusky přes 30mm mně na koloběžce nepřijde vhodné, leda by se začalo závodit na úplně hrubozrnným, či rozsekaným asfaltu, ale to se neděje.Na hrbolatým povrchu skutečně má 23mm široká galuska nabušená na 15 bar větší valivej odpor, než 30mm plášť nafouklej na max 8bar, protože víc nevydrží žádnej karbonovej ráfek. A tady je jádro pudla. 25, či 28 plášť sice snese větší tlak, než 8bar, ale naráží se na limity ráfků, proto taky to rozšiřování na silničních kolech. Karbonovej ráfek, kterej by odolával
10bar tlaku by vycházel méně elastickej na pohlcování nerovností a hlavně by byl mnohem těžší.
Jinak, pokud někdo udělá skvělý náby, výplet a ráfky, tak není potřeba je nijak vyměňovat, či tunit.
Jednoznačně máš pravdu v tom, že otázka tuhosti je i v šířce uložení ve vidlici. A nejen v šířce, ale i v přesnosti otvoru a souososti těch děr.
Jinak jsem přesvědčen o tom, že lze i nyní koupit i samostatný náboje (dráty, niple, ráfky), i když možná nevyjuknou v nabídce E-shopu.
Ano, je všechno trochu složitější. Navíc je potřeba brát všechno komplexně. K závodní cyklistice se vracím z několika důvodů. Jednak je zdrojem ráfků, kol, plášťů, brzd, vidlic pro koloběžky, jednak proto, že tady díky tomu, jak velký je to sport a kolik je v něm peněz, tak je i vývoj, měření, testování, větrné tunely atd. Takže některé mýty z přelomu století (Lehčí=lepší, tvrdší=rychlejší, užší= aerodynamištější atd.) v cyklistice už padly. Navíc díky rozšíření wattmetrů (klikových, pavoukových, pedálových, nábojových) je obrovská spousta dat a jde odfiltrovat pocity, které bývají mnohdy velice zavádějící, od reality. V tomhle zústane u koloběžky v rovině pocitů. Le je to i o tom, jak se změnila cyklistika.
Měl jsem rozepsaný delší příspěvek, ale smazal jsem to, to by bylo spíše na nějakou diskuzi osobní.
Tak zkusím zrychleně k některým bodům v příspěvku.
V silniční cyklistice se rozhodně nevozí širší pláště kvůli valivému odporu a pohodlí. Nikdo nefouká nesmyslně vysoké tlaky. V závodní cyklistice se počítají vítězství a ne v jakém pohodlí dojel jezdec do cíle. Širší guma poskytuje větší jistotu na mokru, ve sjezdech v zatáčkách. Rozdíl ve valivém odporu při nižším tlaku je zanedbatelný 1-2W, benefity převažují. Navíc v rychlostech, kterými jedou cyklisté je už 85% odporu aerodynamického.
Pláště udělaly za posledních 12 let obrovský skok vpřed. Rozdíl hmotnosti mezi 30mm a 23 mm verzí Continentalu 5000 byl, když jsem to vážil 37g.(možná se mi sešla lehká 30mm a těžká 23mm.
Aktuálně je dle bicyclerollingresistance nejrychlejší varianta Bezdušový plášť, pak plášť s latexovou duší, galuska, plášť s butylovou duší .
Galusky se vozí spíše z důvodu, že jde po nich jet chvíli i při defektu, nebo že pokud je dobře přilepená, nesvlíkne se při defektu tak snadno jako plášť z ráfku, což je ve sjezdu důležité.
Mám-li si zahrát na proroka, galuskám časem odzvoní a poslední jejich baštou bude cyklokros.
30-32 mm široké gumyjsem zmiňoval proto, že to je hranice kde končí špičkové závodní gumy Vittoria Corsa, Schwalbe Pro one, Continental 5000 atd.
jestli vydrží karbonový ráfek na 30 mm více než 8 bar se nikde přesně neuvádí, ale v nabídce např. Nextie jsou karbony, co umí na 25mm plášti 10 barů, takže na 30 by možná 8,5 dal. A udělat to není problém, ale proč, když to nikdo nechce. To by bylo tak pro 130kg jezdce. Má smysl dělat pro tak, nezávodní postavu závodní materiál?
Karbonový ráfek je vše jenom ne elastický a pohodlný, to je cítit už při zaplétání, Tenhle argument neberu. Taky snese větší napnutí drátů. Opět srovnání Alcyon, co je na recenzované koloběžce cca 420 g nosnost obou kol 120 kg, tzn. 60kg/kolo. Karbon Nextie NXT29ARX výška 29mm hmotnost 370g, zatížení až 120kg, Ano vím, že kola na testovačce jsou na 20 drátech, ale 120 kg to nedá ani na 36 drátech. To je k tuhosti ráfku. Měl jsem v ruce oba, jak ten karbon, tak alcyon a opravdu je tuhost jiná galaxie. Ráfek, který se deformuje, je jako podhuštěná guma. Ráfek se nemá deformovat, pak se krásně kutálí. Odfiltrovat vibrace je úkolem plášťů a správného tlaku v nich.
U kol bych příliš setrvačnost nenavyšoval nikdy. Při první krizi se to vymstí.
Tak je půlka dubna a kolobku v nabídce nevidím, někdo nějaké info?
Jo a k těm rozdílům,v pohybu kolo x kolobka. Zatížení kol se u kolobky mění v průběhu odrazu, ale neumím odhadnout v jakém rozsahu.
To je tak, když si člověk dlouho vybírá koloběžku, koupí si Wolfera s tím, že to bude koloběžka na dlouho… A že toho Wolfera jednou nahradí nějaká velká koloběžka s pevnou osou. No, mám zas o čem přemýšlet :-)
Ale tak je to vždycky a se vším, pokrok nezastavíš ……
Ondřej
Ale já taky mám Wolfera a nemám potřebu ho nahradit. Což ovšem neznamená, že bych se nemohl zajímat o krásné nové stroje ( Ty pevnými osami nevyjímaje)
Ondřej
Krásná koloběžka, velký krok vpřed. Všechny palce nahoru.
Racera 28/24 jsem považoval za omyl. Možná se báli jít hned do 28/28 a něco se na něm naučili, ale podle mě to nebylo šťástné.
Když pominu vzhled, kdy zadní ráfek je u 28/24 úplně jiný než přední, tak použití rozměru, v kterém se vyrábí ve větší míře tak akorát pláště pro invalidní vozíky. Prostě v tom rozměru není závodní plášť, galuska ani lehký, natož karbonový ráfek.
Těším se na rezenzi finálního produktu.
Ve 24″ galuska TUFO, kterou prodává přímo Kostka je.
Lehkej hliníkovej ráfek Remerx RTX taky je, ale ano, pro závodní použití významně chybí ten karbonovej.
A jinak pozor. Karbonovej ráfek o stejným průměru nemusí bejt lehčí, než hliníkovej!
Platí to hlavně při srovnání nízkej hliníkovej a střední až vysokej karbonovej.